Úvodem

Pokud brouzdáte stránkami, které se zabývají korekturami, jistě vás již není třeba přesvědčovat o tom, že precizně zpracovaný text bez chyb vás prezentuje lépe než překlepy, gramatické přehmaty či nevhodně použitá slova.

Čeština ale není jen boj s pravidly. Proto respektujeme i používání nestandardních výrazových prostředků, které jsou součástí svébytného stylu autora.

Pro ilustraci našeho vztahu k rodné řeči zde uvádíme několik citátů. Třeba i ony vám pomohou k rozhodnutí svěřit svou práci do našich rukou.

„Mateřština je vzduch, jímž dýchají plíce naší duše. Jsme do ní zakleti. Nechápeme, jak lze žít bez ní. Snad jste se již sami přistihli neříkám při myšlence, ale při citové skoro-myšlence: chudák Aischylos, chudáček Byron, oni vůbec neuměli česky. … Seďte si pohromadě s Rockefellerem, budete snad hodně maličký, ale něco ve vás vám bude našeptávat, že jste o tolik větší boháč než on. O kolik? O češtinu. …”

Pavel Eisner

„A ještě musím pochválit tebe, tebe, česká řeči, jazyku z nejtěžších mezi všemi, jazyku z nejbohatších všemi významy a odstíny, řeči nejdokonalejší, nejcitlivější, nejkadencovanější ze všech řečí, které znám nebo jsem slyšel mluvit. Chtěl bych umět napsat vše, co dovedeš vyjádřit; chtěl bych užít aspoň jedinkrát všech krásných, určitých, živoucích slov, která jsou v tobě. Nikdy jsi mi neselhala; jen já jsem selhával, nenacházeje ve své tvrdé hlavě dosti vědomí, dosti povzletu, dosti poznání, abych to vše přesně vyjádřil.“

Karel Čapek

 

Le temps des assassins

Tuleni umírají a kdo sejme zítra
posmrtnou masku velrybě té ze všech poslední
kdo podá bezrukému ruku
navěky omluví se v moři běluhám
 
A třeba tolik bojíme se samoty
o kolik větší nás
je náhlé osamění slonů v savanách
kde déšť se zapomněl a země puká žízní
 
Ubližujeme stromům na těle i na duši
utratili jsme zlato podzimu
slavíci hladem oněmí
až zhasnou svatojánské mušky
 
Neboť jsme lidé
a boha chceme sami pro sebe
 
 

A znovu láska

A znovu láska znovu odedávna
z povzdálí překáží smrti
 

Jan Skácel

Comments are closed.